from instagram stories ...
Tento týden jsem vám tady avizoval ve stories, že se chci pustit do takovýho malýho inspirativního příspěvku směrem k vám. V postu s fotkama z Prachova jsem si dovolil vypustit ven frázi “tvoje fotka, tvoje vzpomínka” a v dnešním postu zmiňuju poslední přednášku, kterou jsem měl na posledním FSF. Přednášku, kde jsem si dovolil odhalit téma, nebo spíš vlastní vizi o tvorbě obsahu a jeho účelu vůbec.
Myslím, že z postu dva dny zpátky je celkem dobře snadný pochopit o čem chci mluvit a co vám chci zasadit do hlavy, aby se to pak samo rozvinulo. A teď necílím jen na fotografy, ačkoliv těch se to týká především. Je to o všech, kdo nosí v kapse telefon s foťákem. 📸

tap on pic

Takže.. jak začít 🤷‍♂️

Well - vezmu to z pohledu profesionálního fotografa. Člověk co se živí fotkou, ať už uměleckou, nebo reportážní, fotí téměř denně. Téměř denně pro cizí lidi, pro peníze. Tvoří jim nějakej content, pro jejich účely. Ať už pro marketing, promo, nebo vzpomínku. Můžou to bejt firemní portréty, může to bejt report z eventu, může to bejt svatba, křtiny, nebo rodinná oslava. V každým případě je to služba, kterou ten člověk poskytuje druhejm.

A je to tak trochu podobný jako u pekaře. Takovej pekař s rodinnou tradicí, co má vlastní pekárničku (to mi trochu připomnělo Přátele 😃). Ten peče, aby prodal, aby vydělal. Aby nakrmil lidi a ty mu za to dali peníze. No a co myslíte? Ten pekař nesní co si napekl? Nepeče teda taky trochu pro sebe? Já myslím, že jo. Já bych to tak dělal. A dělám! Nejsem pekař, ale fotím. A fotím hlavně pro sebe. Fotím si pro svoje vlastní vzpomínky.

Tím nechci říct, že jsem miliardář, flákám se a fotím si co chcu sám. Vůbec ne. Taky fotím jiný lidi. Pro jejich vzpomínky. Pro jejich blízký. Pro jejich firmy. A vlastně na tý přednášce někdo říkal, že tady z mýho instáče to vypadá jako bych vůbec nepracoval a fotil si jenom svoje. Well, to jsem vlastně jedině rád. Na druhou stranu to tak samozřejmě není. Akorát tam prezentuju jenom to svoje.
Fotím svatby, eventy, backstage natáčení (která vám stejně nemůžu ukázat dřív než to vyjde a až to vyjde, tak si nevzpomenu), fotím pro firmy, jednotlivce, děláme kurzy. Nejsem dědic velkýho balíku, sotva se snažím vydělat na ten chleba a tak makám co to jde, ikdyž to moc nejde.

Přesto si ale fotím hlavně pro sebe. Nezačal jsem s tím abych mohl fotit pro Pumu, Elona Muska, nebo Nasa abych se tím mohl chlubit, nebo na tom dělat velký prachy. Dělám to protože mě to baví. A protože si prd pamatuju.​​​​​​​
Takže tímhle příspěvkem na vás chci trochu apelovat, nebo vás pošťouchnout k zamyšlení. Jak jsem to říkal na tý přednášce - byl bych rád, kdybyste těma dveřma (ve vašem případě se strčením telefonu do kapsy) procházeli se zadumanou hlavou a řekli si - “jo, třeba bych mohl vzít foťák jen tak někdy s sebou když jdeme s rodinou na procházku, nebo s kamarádama do kina. Třeba bych mohl vyfotit svou holku. Modelek mám plnej instáč a je mi to k prdu. Ale tohle bych si třeba mohl.. vytisknout a udělat album jako to dělali naši… “ 🤔

Well - a jsme konečně u toho🤗. Všichni si určitě vzpomenete, že někde doma máte starý alba, kde jste vyfocený jako malý ve vaně, s dortem se třema svíčkama a na rodinným vejletě. Tohle byla přece skvělá věc. Tak proč to nedělat dál? Jasný, je to možná nákladný, možná to bere víc času, ale však to je fuk. Doba se změnila. “Už jsme v digitální době”. Dělejte si ty albíčka aspoň tak. Protože nevím jak vy, ale já mám na disku spoustu složek s fotkama a na cloudu spešl albíčko “Snapin here” (mimochodem o tom byla i moje minipidi výstava Snapin my life), kam si dávám výběry vlastních fotek z různejch akcí. A jednou za čas se na to kouknu a přitrouble se usměju. Ono to totiž funguje 🖤



TVOJE FOTKA, TVOJE VZPOMÍNKA




A mimochodem, přečtěte si taky tohle:
"Když si nebudeš budovat své sny, někdo jiný si tě najme, aby si plnil ty své." - Tereza Dvořáková

You may also like

Back to Top